|
|
Raná tvorba architekta Otakara Novotného
Zahrádková, Nikola ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Klíčová slova (česky) Otakar Novotný, česká moderní architektura, architektura geometrické moderny, rodinné domy, Štencův dům, sokolovny Abstrakt (česky) Předkládaná bakalářská práce se zabývá architektem Otakarem Novotným a jeho raným dílem, které počíná studijními lety v ateliéru přední osobnosti rodící se české moderní architektury Jana Kotěry a končí posledními realizacemi před první světovou válkou, datačně je období vymezeno lety 1900-1914. V počáteční kapitole je osobnost budoucího architekta zasazena do kulturně-historického kontextu počátku 20. století s důrazem na pražský architektonický vývoj. Další část práce se soustředí na studijní léta Otakara Novotného a popisuje změny, které se udály ve výuce architektury na Uměleckoprůmyslové škole kolem roku 1900. Hlavní úsek práce se věnuje samotné rané architektonické tvorbě, ta je pojednána v chronologické posloupnosti a dle architektonických typů. Samostatná kapitola je věnována obytnému a obchodnímu domu nakladatele Jana Štence, jenž má v rámci Novotného rané tvorby výjimečné postavění. Stavby jsou hodnoceny jak z estetického, tak konstrukčního hlediska, pozornost je věnována také vývoji výrazových prostředků architekta Novotného napříč ranou tvorbou. Zmíněny jsou možné vzory a inspirace v jeho tvorbě, část je věnována dílu nizozemského architekta H....
|
|
|
Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě
Kusáková, Anna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
(česky) Předkládaná bakalářská práce se zabývá pěti vybranými projekty architekta Bohumila Hypšmana. Hlavním cílem je vysledovat přístup tohoto architekta při projektování staveb do historického centra Prahy. Po počáteční kapitole shrnující celoživotní dílo Hypšmana je pojednáno již o samotných projektech. První dvě vybrané stavby, jimiž jsou dům pohřebního bratrstva Chevra Kadiša v Josefově a nájemní dům Matějovského na Národní třídě, sice představují domy ze stejné doby (1910 - 1912) a se stejnou funkcí (nájemní domy), ale nacházejí se ve zcela odlišné urbanistické situaci. Na základě rozboru lokalit, architektury domů a nastínění dobové architektury se snažím vysledovat styčné i odlišné momenty obou staveb. Následuje kapitola věnovaná přístavbě Plodinové burzy na Senovážném náměstí (1928 - 1929), na níž je ukázáno, jak Hypšman přistupoval, měl-li navrhnout dostavbu k historické budově. Dalším vybraným projektem je návrh na zástavbu Petrského nábřeží z 20. let, na níž Hypšman spolupracoval s architektem Antonínem Engelem. Tomuto velkému urbanistickému záměru, který však zůstal dodnes nedokončen, je z důvodu rozsáhlosti věnována větší část práce. Poslední vybraný projekt - zástavba pod klášterem Na Slovanech také z 20. let - představuje Hypšmanovo stěžejní dílo. I jemu je věnována podstatná část...
|
host ::
RSS.